Advent...

...jsem sice dva měsíce ve skluzu, ale já to jednou doženu ;o))

Nicméně dnešek musím aktuálně:

Všem přejeme krásný advent a příjemné těšení na svátky. MaToLeMi

Ohrádka pro kocourka

Nemáme žádné domáví zvířátko, tak nám ho stále supluje Majkí. Dnes si postavil ohrádku.

ITEA

Zavítali jsme s kluky na veletrh hraček a her ITEA. Nic moc jsem si od toho neslibovala, byli jsme kdysi dávno, Tomík byl ještě v kočárku, jen nevím, jestli to bylo hned první, nebo druhý rok, co jsme byli tři. Tenkrát bylo docela málo stánků, hodně lidí, slevy směšné.......
Ale letos jsem byla velice mile překvapena - šli jsmeráno, takže lidí únosně, vystavovatelů spousta, věcí k dispozici na prozkoumání dětmi plno, slevy velké a k tomu něco navíc ve formě dopravního hřiště, kde děti mohly od Policie české republiky získat dětský řidičský průkaz, jinde se děti mohly projet na čtyřkolkách a dalších vozidlech. Takže jsme zde strávili velice příjemných pár hodin, děti byly šťastné a my něco nakoupili pod stromeček. Jen abych ty dárky neschovala tak dobře, že je pak nenajdu.

 

 

No a na své si nakonec mohli přijít i dospělí.......

Ano, jsme to my a Tomík nás vyfotil právě ve chvíli, kdy jsme dělali druhou otočku.

Rej strašidýlek

Vzali jsme s Katkou kluky na rej strašidýlek. Inzerovali soutěžní odpoledne. Soutěží bylo maličko, rozhodování nespravedlivé, hudba hrála příliš nahlas.....
Ovšem celkový dojem z odpoledne zachránilo řádení kluků na venkovním podiu před budovou.

Prozkoumali rybníček

...a pustili se do řádění....

 

 

....manším pomáhám...

 .....I když je někdy organuzuju...

 

 

 

Póza na závěr.

 No a nakonec se mi povedla naprosto náhodou úžasná fotka:

 

Děti byly vyřáděné, spokojené, takže ač na začátku to vypadalo jako nevydařený nápad, tak nakonec byla spokojenost na všech stranách.

Draci

Letos jsme ještě nepouštěli draky, a protože jsme měli odpoledne chvíli čas před logopedií, domluvili jsme se s Michalem, že se sejdeme na kopci a půjdme pouštět draky. U nás pofukovalo. A tak jsem cestou do školky pro Marka koupila druhého draka, protože jeden z loňských nelítal.
Vyjeli jsme na kopec, našli se s tatínkem a zjistili, že nefouká....
....ovšem kluci to nevzdali - Marek byl vytrvalejší a odpoledne si užil, běhal jako o závod. A Tomík se na chvilku také nechal strhnout.

 

 

 

Dlouhé stíny....

...aneb podzim se hlásí.

Dýňáček

Když jsme byli s Tomíkem kupovat kopačky (dovnitř), neodolala jsem jeho návrhu koupit dýni, které nabízela paní před hlavním vchodem, a udělat doma dýňáčka.
Sice kluky dlabání bavilo chvilku, ale obliček malovali poctivě a radost z vátvoru byla taky veliká (museli dýňáčka hned ukázat v koupelně potmě Lukymu), tak to za to stálo.

No a já jsem zjistila, že to je vlastně docela hezké světýlko, takže za rok nejspíš znovu. Amerikanizaci si odmyslím...

Modelína

Po téměř dvou měsících jsme se dostali k modelíně, kterou Mareček dostal k narozeninám. Holt jsme slavili těsně před Chorvatskem, pak jsme byli pořád venku a na modelování a dorozbalení všech dárečků nebyl čas.
Každopádně jsme si modelování užili všechni tři, kluci pomáhali jak o závod.

A když už jsme byli v tom tvoření, tak jsme si s klukama vyrobili vlastní hry:

Společná

Tomíkova

Marečkova

Soutěžní den

K příležitosti výročí založení jednoho z mateřských center, kde pracuji, jsme se s klukama zúčastnili oslav. Ty spočívaly zejména v soutěžení dětí v různých disciplínách, za jejichž splnění získávaly knoflíky, které nakonec mohly vyměnit za ceny dle svého výběru.

Jednoznačně největší úspěch měla střelba na terč:

 

Disciplínu si užil i tatínek.
Domů jsme odjížděli s několika časopisy, dinosaury a dalšími potřebnými věcmi. Mimo jiné s plánovacím rodinným kalendářem, který získala maminka.

Kaštany?

Vydali jsme se s klukama na kaštany. Na koloběžkách. S sebou jsme vzali kyblík, aby bylo kam je dát.

 

Jelo se jim príma, ale kaštany nebyly. Respektive máme 4. A to jsme šli tam, kde ještě před pár týdny byly všechny na stromě, nespadl ani jediný. Každý roku tu bývá kaštanů mraky, padají přímo ze stromu a kluci si vyvírají, který pěkný seberou. Nějak jsme to letos projeli...

Vozidla

Kluci si rádi jen tak jezdí po dvoře. Na motorkách, na kolech, kolobrndách, na traktoru.... Nebo vozí kolečka, vozíček...
A nebo taky Lukyho, když je příležitost.

 

 

 

Výlet na Petřín

Dnes jsme vzali babičku a dědu a vyrazili jsme s nimi na Petřín. Lanovkou, jak jinak. Mareček o Tomášek o ní básní často.
Tentokrát jsme si museli vystát frontu, ale šlo to docela rychle. Do druhé lanovky jsme se už vešli.

 

 

 V lanovce

 

 

 

 

 Opičáci

 Děti párek v rohlíku, maminka s babičkou zmrzku... (zdravá strava to není, ale pro jednou)

 ...a děda grilovanou klobásku.

 Když jsme se směrem nahoru míjeli s druhou lanovkou, tak nám přes cestu přeběhla veverka. Na chvilku jsem se lekla, že to nestihne. Ale naštěstí přidala.
Marek se pak cestou dolů ptal, jestli bysme mohli mít veverku. Vysvětlila jsem mu, že to nejde, že veverka bydlí v lese a doma by se jí nelíbilo, nebyla by šťastná.
Asi o půl hodiny později se mě v autě ptá:
"Mami, kde žije kočička?"
"Kočička? Jaká kočička?"
"No přece kočička."
"Myslíš normální kočku? No, někdo ji má jen doma a ven ji nepouští, někdo ji poučtí i na procházku ven."
"Mami, mohli bysme mít kočičku?"
....a mně došlo, že milé děťátko si dalo dohromadu, že zeptalo-li by se, jestli můžeme mít kočičku, mohlo by slyšet, že to nejde, protože třeba taky žije v lese. A tak na to šlo z druhé strany.

Bydlíme u babičky a dědy

Kvůli stavebním úpravám v našem bytě teď bydlíme nějakou dobu u babičky Lídy a dědy Káji. Stěhovali jsme se ještě o prázdninách, vrátíme se snad nejpozději za měsíc. Uvidíme.
Společné koupání:

 

Opět čtyřdětná...

...na poměrně krátkou dobu.
Vzala jsem kluky na zmrzku a na hřiště, aby k mamce do práce šly až budou už děti vstávat.

Kolik vidíš dětí? 

 Čytyři, ale ani jedno pořádně? Tak jsme na tom stejně. Pořád jsem nezjistila, jak vyfotit víc než dvě děti pohromadě tak, aby byly vidět.

Zase na kolech...

Aneb ač s kolama vrážíme dost často, když je hezky, tak teď nejspíš budeme muset ne jen denně, ale nejlépe několikrát denně. Mareček se nemůže nabažit jíszdy bez koleček. Tentokrát jsem si ale kolo vzala i já.
Samozřejmě, že jsme se museli zastavit všude, kde to bylo jen trochu zajímavé.

 

Ty překážky jsou fuška!