Dýňáček

Když jsme byli s Tomíkem kupovat kopačky (dovnitř), neodolala jsem jeho návrhu koupit dýni, které nabízela paní před hlavním vchodem, a udělat doma dýňáčka.
Sice kluky dlabání bavilo chvilku, ale obliček malovali poctivě a radost z vátvoru byla taky veliká (museli dýňáčka hned ukázat v koupelně potmě Lukymu), tak to za to stálo.

No a já jsem zjistila, že to je vlastně docela hezké světýlko, takže za rok nejspíš znovu. Amerikanizaci si odmyslím...