Návštěva

Tak jsme dnes měli milou návštěvu - teta Eva s Mirkou a Kačkou jsou u našich, přijeli s Evičkou a Martinem v neděli a budou tu jen do středy. Tak jsem dnes úspěšně opět využila jeden z receptů od mé úžasné tchýně - tousty s mletým masem. Nacpali jsme se všichni.
Kluci si pohráli s Kačkou, normálně bych takovou chůvičku i brala, že bysme ji na prázdniny unesli? Školka bude zavřená....  ;o)
Byla jsem sice dnes ve škole, ale (nevím, proč mě to pořád překvapuje) jedna z profesorek je nemocná a nikdo se nám to nenamáhla oznámit, náhodou se stavila naše třídní, tak nám "zavolala" profesorku z poslední přednášky, takže jsme ve škole pobyli jen 4 hodiny dneska. Teda pobyly, samé holky jsme tam. A teda měla bych doma začít pracovat na nějakých úkolech.

Jinak sobotní letiště bylo super. Lucka sice brblala, že nás z busu pustili jen na hasičské stanici, ale já jsem si to přečetla, takže jsem věděla a bylajsem spokojená. Teda, pán byl sice upovídaný neúměrně počtu dětí, ale kluci byli blažení. Nejvíc zabodovala asi jízda v busu s otevřenými dveřmi (pan řidič se nás pokoušel upéct a pak nešla klimatizace), ale přistávání a start letadel třiceti metrů taky nebylo špatné. A já už poznám airbus a boeing na první pohled, heč. No letadla jsme viděli i blíž, ale přes sklo autobusu. A na hasičské stanici nás pustili jen na ohraničený prostor, ale kluci byli fakt spokojení, a to je nejdůležitější.

Taky, když máte všechny osoby en face, tak vám tam strčí sestra ruku se svým foťákem???

V sobotu jsme pak jeli po obědě k našim, když v pátek byl zákaz z důvodu velkého úklidu po přestavbě. No a stihli jsme i svačinu u druhé babičky s dědou. Vnoučata na roztrhání, chtěli by být všude najednou, prďolové.

Až stáhnu, dodám fotky. I ty, co už dlužím dlouho.

Prasátka se toulaly...

Včera večer jsem ukládala kluky. Obvykle chtějí zazpívat písničku. Majo smlouval, aby tam chvilku zůstal i tatínek, prý na jednu písničku. Tak jsem začla zpívat a po prvním slově mě Mareček přerušil, že zpívat bude on:
"Prasátka se toulaly, jeden pán je nemohl najít" a smích. Konečně jsem se dočkala toho, že si moje dítě vymýšlí vlastní písničky. Prasátkový hit se dočkal dalších dvou slok a opakování ten večer asi desetkrát.
"Prasátka se toulaly, jeden páníček je nemohl najít, prohledal celou vesnici, ale našel jenom opici. Prasátka se toulaly, jeden páníček je nemohl najít, ale když se najedly, tak se zpátky přivedly (Majově podání to je spíš něco jako ale když se najedly, tak přišly zpátky domů do chlívku)".

Ve čtvrtek před týdnem jsem zase suplovala výtvarku v Andělkách, měla jsem s sebou i kluky. Tomík za selou dobu nezavřel pusu, a co víc, mluvil pořád na mě!! Po kom to to dítě má??
Minulý víkend se nás rozhodli babička s dědou přepadnout návštěvou - volali už z tramvaje, že jedou k nám. My v Ikee. Ale sbalili jsme děti, koupili, co bylo potřeba, a jeli jsme domů. Čekali jen chviličku, kluci si návštěvu užili.

V pátek jsem přišla pro kluky do školky a Majo měl přichystanou celou kopici "papírů" - výkresů, omalovánek, a tak dál. To, co mi  nenanosil Tomík z tři roky, předčil Majo během půl roku. No ale co mě potěšilo bylo, že tam měl připravené i bludiště pro brášku, který byl ve čtvrtek smutný, že valkáči ho ve třídě nemají, Mareček mu ještě líbezně řekl, že to je pro něj, no a Tomík přišel k Majovi, pohladil ho po hlavičce a dal mu pusinku. Tuhle chvilku si budu muset pamatovat a vzpomenout si na ní, až se zas budou o něco děsně nepodstatného přetahovat.

Na dnešní odpoledne plánujeme návštěvu letiště, snad budou kluci spokojení. Jede i Lucka a Áňou, tak snad leitště přežije.

Mimochodem - takhle to pak dopadá, když je maminka věčně v trapu:

Už i Mareček pochopil, že jstli chce mít večeři, musí se zapojit ;o)

 

(loupání brambor je teď jeho oblíbená zábava)

Vesmíre, připrava se!

Dnes jsme s klukama tvořili - koupila jsem v obchodě sadu barevných izolaček, doma jsem měla nachystané nějaké ruličky od toaletního papíru a kuchyňských utěrek, tak jsme se vrhli ny výrobu vesmírných raket. Kluci nadšení, vydrželi téměř do konce, což je docela úspěch, protože nám to docela trvalo. Teď jsou rakety "na výstavě" - taky máte některé školkové zvyklosti i doma?

Minulou neděli jsme si původně naplánovali flákací den a pak návštěvu u Zuzky, ale nakonec to bylo jinak, protože jsme museli vyčistit odpad u dřezu, no a pak generální úklid, klasika. Takže k Zuzce jsem naklusala s klukama v čase, který se mi původně zdál trochu pozdě. Ale dort jsem stihla už dopoledne a chutnal. Mně zas chutnal Zuzčin ořechovo-ananasový, Majovi nejvíc perník od kluků babičky. A to jsme se nedomluvili na pečení, jak by to vypadalo, kdyby jo?
Králíci nálet přežili, i chytit se jedna nechala a potahat jak kotě, tak kluci byli spokojení. Opomenu-li, že i přes výslovný zákaz 2 ze 3 přítomných dospělých (3. u dotazu nebyl) vytáhli autodráhu, bylo to fajn.

V týdnu jsme vytáhli po zimě kole, bylo hezky, tak se kluci trochu projeli. Tomík si trochu stěžoval, že mu to moc nejde, ale když jsme mu řekli, že to je po zimě normální, takbyl spokojený. Majo má z kola opět odrážedlo - tentokrát už dosáhne bezpečně na zem celým chodidlem, tak snad s ním konečně bude na procházkách spokojený.

Já jsem se průběžně posledních několik dní patlala s pracovním sešitem na nový kurz, který jsem si "vymyslela", ale s výsledkem jsem docela spokojená, tak jen aby se naplnil. Po letech se s ním vracím na Kampu. Mému muži za čas, který mi toleroval co by proseděný u PC a patlání not a obrázků, náleží velký dík. Asi mu koupím medaily, kulatou - dělají ještě kulaté sušenky ?? ;o)

No a teď o víkendu si především Michal mákl. V sobotu dopoledne nahoře s připojením k internetu, odpoledne u našich jsme dodělávali skříň a tedy byla to nejsložitější montáž nábytku z Ikey. Uff...
No a vneděli dopoledne něco venku, okap myslím. Odpoledne si snad torhcu odpočinul, když Majo nahoře u babičky po obědě, na který nás pozvala, usnul. Já jsem mezitím vytiskla ten svůj výtvor. Vypadá fakt dobře.

Play

Dnes dopoledne venku tak foukalo, že se mi ani nechtělo kluky do toho vichru tahta - Marek má trochu rýmu, Tomík taky sem tam smrkne. Stejně ve větru akurát naříkají, že nechtěj, aby foukalo....
Jedna maminka v MC mi včera říkala, že výstava Play je prodloužená, tak jsme se rozhodli po obědě vyrazit tam.
Sice cestou přes most měl Majo pocit, že když jsme si tu výstavu vymysleli, tak ho má tatínek nosit (pravda, měl od podzimu poprvé tenisky, sice vypadají,ž e mu malé nejsou, ale musím někdy obkreslit nohu a vyzkoušet, ječel víc, než obvykle), ale na výstavě byli zlatí.
Nejdřív teda měli trochu respekt, nechtěli se mezi jednotlivé kusy různých materiálů pustit, osahali jen to, co jim přišlo neodolatelné, ale když jsme pak všichni společně stavěli domeček z obrovských pěnových tvarů asi hodinu, tak je nechuť přešla a nejradši by nešli domů. Jsem ráda, že se jim to líbilo, u nich jeden opravdu nikdy neví, co je zaujme.

V pondělí mi po zkouškovém zase začala škola. No bude to zajímavé, těch možností, jak nepostoupit dál, se nám objevuje stále víc. Co ale nechápu je, jak si můžou dovolit stavět zkoušky na něčem, co oni nejsou schopní odučit. Například hra na nástroj, zpěv... Na to tam prý není čas a není to v jejich možnostech se tomu dostatečně věnovat. Ale pokud na klavír nezahraješ zpaměti jednu z dvaceti písní, k tomu něco z not, nezapískáš na flétnu to, co oni vyberou, tak se nesnaž jít ke zkoušce... Nechápu.

Tenhle týden jsem se tak trochu přestěhovala do Andělek, byla jsem tam v úterý dopo i odpo na chvíli s klukama, ve čtvrtek dopo a odpo jsem suplovala výtvarku (maminky i děti vypadaly spokojené) a v pátek jsem měla službu. Kluci byli strašně zlatí, hezky si hráli, vzali mezi sebe i holčičku, kterou jsem tam měla na hlídání při jednom kurzu. Dávali pozor na malé děti, co se jim batolili pod nohama, prostě jsem z nich měla radost. Jen škoda toho Tomíkova kňučení. Jak se měl obouvat, tak zase hučel a hučel, až dostal na zadek. Po kom to dítě asi je??

Zítra pojdeme za Dandou a Samíkem, kluci se moc těší, lobbují za návštěvu už dlouho. Jsem zvědavá, jestli králíci přežijou.