Výlet na Petřín

Dnes jsme vzali babičku a dědu a vyrazili jsme s nimi na Petřín. Lanovkou, jak jinak. Mareček o Tomášek o ní básní často.
Tentokrát jsme si museli vystát frontu, ale šlo to docela rychle. Do druhé lanovky jsme se už vešli.

 

 

 V lanovce

 

 

 

 

 Opičáci

 Děti párek v rohlíku, maminka s babičkou zmrzku... (zdravá strava to není, ale pro jednou)

 ...a děda grilovanou klobásku.

 Když jsme se směrem nahoru míjeli s druhou lanovkou, tak nám přes cestu přeběhla veverka. Na chvilku jsem se lekla, že to nestihne. Ale naštěstí přidala.
Marek se pak cestou dolů ptal, jestli bysme mohli mít veverku. Vysvětlila jsem mu, že to nejde, že veverka bydlí v lese a doma by se jí nelíbilo, nebyla by šťastná.
Asi o půl hodiny později se mě v autě ptá:
"Mami, kde žije kočička?"
"Kočička? Jaká kočička?"
"No přece kočička."
"Myslíš normální kočku? No, někdo ji má jen doma a ven ji nepouští, někdo ji poučtí i na procházku ven."
"Mami, mohli bysme mít kočičku?"
....a mně došlo, že milé děťátko si dalo dohromadu, že zeptalo-li by se, jestli můžeme mít kočičku, mohlo by slyšet, že to nejde, protože třeba taky žije v lese. A tak na to šlo z druhé strany.