Kaštany?

Vydali jsme se s klukama na kaštany. Na koloběžkách. S sebou jsme vzali kyblík, aby bylo kam je dát.

 

Jelo se jim príma, ale kaštany nebyly. Respektive máme 4. A to jsme šli tam, kde ještě před pár týdny byly všechny na stromě, nespadl ani jediný. Každý roku tu bývá kaštanů mraky, padají přímo ze stromu a kluci si vyvírají, který pěkný seberou. Nějak jsme to letos projeli...

Vozidla

Kluci si rádi jen tak jezdí po dvoře. Na motorkách, na kolech, kolobrndách, na traktoru.... Nebo vozí kolečka, vozíček...
A nebo taky Lukyho, když je příležitost.

 

 

 

Výlet na Petřín

Dnes jsme vzali babičku a dědu a vyrazili jsme s nimi na Petřín. Lanovkou, jak jinak. Mareček o Tomášek o ní básní často.
Tentokrát jsme si museli vystát frontu, ale šlo to docela rychle. Do druhé lanovky jsme se už vešli.

 

 

 V lanovce

 

 

 

 

 Opičáci

 Děti párek v rohlíku, maminka s babičkou zmrzku... (zdravá strava to není, ale pro jednou)

 ...a děda grilovanou klobásku.

 Když jsme se směrem nahoru míjeli s druhou lanovkou, tak nám přes cestu přeběhla veverka. Na chvilku jsem se lekla, že to nestihne. Ale naštěstí přidala.
Marek se pak cestou dolů ptal, jestli bysme mohli mít veverku. Vysvětlila jsem mu, že to nejde, že veverka bydlí v lese a doma by se jí nelíbilo, nebyla by šťastná.
Asi o půl hodiny později se mě v autě ptá:
"Mami, kde žije kočička?"
"Kočička? Jaká kočička?"
"No přece kočička."
"Myslíš normální kočku? No, někdo ji má jen doma a ven ji nepouští, někdo ji poučtí i na procházku ven."
"Mami, mohli bysme mít kočičku?"
....a mně došlo, že milé děťátko si dalo dohromadu, že zeptalo-li by se, jestli můžeme mít kočičku, mohlo by slyšet, že to nejde, protože třeba taky žije v lese. A tak na to šlo z druhé strany.

Bydlíme u babičky a dědy

Kvůli stavebním úpravám v našem bytě teď bydlíme nějakou dobu u babičky Lídy a dědy Káji. Stěhovali jsme se ještě o prázdninách, vrátíme se snad nejpozději za měsíc. Uvidíme.
Společné koupání:

 

Opět čtyřdětná...

...na poměrně krátkou dobu.
Vzala jsem kluky na zmrzku a na hřiště, aby k mamce do práce šly až budou už děti vstávat.

Kolik vidíš dětí? 

 Čytyři, ale ani jedno pořádně? Tak jsme na tom stejně. Pořád jsem nezjistila, jak vyfotit víc než dvě děti pohromadě tak, aby byly vidět.

Zase na kolech...

Aneb ač s kolama vrážíme dost často, když je hezky, tak teď nejspíš budeme muset ne jen denně, ale nejlépe několikrát denně. Mareček se nemůže nabažit jíszdy bez koleček. Tentokrát jsem si ale kolo vzala i já.
Samozřejmě, že jsme se museli zastavit všude, kde to bylo jen trochu zajímavé.

 

Ty překážky jsou fuška!

1. září

Tak po dvou měsících Marek opět do školky - tentokrát do "velké" třídy, do středňáčů. Pro maminku výhodné umístění, je v přízemí. Tomík může čekat obutý na chodbě a je na doslech, aby nelumpačil. Nebo nemusí v návlecích po schodech, případně se kvůli schodům zouvat.
Tomášek poprvé do přípravky. Spadá pod 1. stupeň ZŠ, ale jede více méně v režimu školky.

Vyzvedávání:

 

 Mami, podívej, kolik jsem toho namaloval!

A Tomík také pilně tvořil.

Oba kluci byli v "ústavech" spokojení, navíc ocenili, že vyzvedáváme Sama a Dandu a vedeme je mamince do práce. 

Původně jsem chtěla vzít na následující "aktivitu" všechny 4 kluky, ale nějak jsem nebyla schopná je ukočírovat, takže kluky vezmeme někdy příště.

No a jak lépe zakončit první školkový a školní den, než zmrzlinou?