Měli jsme technický problém, nefungovalo připojení k internetu. Dlouho. Asi týden to ani neškrtlo. A kdo si má teď pamatovat, co všechno za tu dobu sem chtěl napsat?? No, zkusím to.
Mareček umí barvy. Zjistila jsem to náhodou. Asi před týdnem mi najednou povídá, že si vezme žlutou mističku a vzal si žlutou. Zeptala jsem se ho, jestli má nějaký zelený bonbon, tak mi ho ukázal. Pak modrý. Nakonec jsem se zeptala na barvu bonbonu, který měl právě v ruce - růžová.
Pochybuju, že se to naučil za dva týdny ve školce, spíš to měl prostě v sobě, ale víc ho bavilo říkat "nevim, číblná...". Malá potvůrka to je. Udělal mi radost, hrdé matce.
Školka se snad trochu lepší, ráno někdy pláče, ale do pěti minut je to spokojený školkáč, který si hezky hraje. Převléká se, myje se, hraje si - je samostatný.
S Tomíkem jsme začali chodit na přípravu do školy, vede to speciální pedagožka, vypadá to zajímavě, snad to nějak půjde po dobrém, jako zábava, něco navíc, co s ním dělám a Majo je na to ještě malý, aby to bral v dobrém, jako hru. Paní učitelka je moc příjemná, zkušená, tak uvidíme.
Zítra jedeme s klukama do Strakonic na pouť, tradičně. Zůstaneme do neděle. Tentokrát se asi poprvé nepotkáme s Haničkou a Vendy, holky tam byly minulý týden. Zatím pokaždé jsme se sešli u kolotočů.
Těším se na burčák. A hurá, budeme tam spát, tak si můžeme dát.
Víc teď nedám dohromady, tak jen takhle. L.
Žádné komentáře:
Okomentovat