Zahálím, zahálím, zahálím.... Tak dlouho jsem sem nic nenapsala, že ani nevím, jak navázat, a tak jsem se rozhodla, že zkusím psát deníček. O čem? O ranním vstávání, oblékání, procházkování, školkování, mluvení a nemluvení, prostě o nás.
Je úterý, tím pádem hlídám Aničku. Je to malé sluníčko, jak jinak. Právě venku spí v kočárku. Tomík spí u kluků v pokojíčku, Mareček v ložnci. A já mám pauzu.
Mareček na otázku, jestli mi pomůže pohlídát Aničku, odpovídá "ty ty ty" - jako že Aničce budeme říkat "ty, ty, ty, na postel lézt nesmíš" - a nedá si to vymluvit. uznávám ale, že i to je od něj hezké, myslí na její zdraví.
Tomík není ve školce, vzhledem k opakujícím se zánětům středního uchat ho necháme naočkovat, takže bude až do očkování příští týden doma, aby něco ve školce nechytl a nemuseli jsme to odkládat. Je zvláštní mít tu tři děti, najednou je jich fakt všude plno, hračky po celém bytě, není kam šlápnout, ale všichni vypadají spokojeně. Narozdíl od ostatních hlídacích dnů, kdy je Tomča ve školce, je dneska výhoda, že ty malé trochu zabaví a já stihnu i průběžně poklízet hračky nebo si na chvíli sednout.
Za chvíli se bude vstávat, jedeme odpoledne na cvičení s Marečkem, premierově s sebou beru i Tomču, tak doufám, že tam nebude moc vyvádět.
Žádné komentáře:
Okomentovat