Volno

Dneska jsme si užili volna. Teda, jak kdo, tatínek makal jako obyčejně.
Kluci šli ráno ven s Michalem, jak jinak. Šusťáky a zimní bunda už jsou opravdu podmínkou. Dokonce měli ve škloce včera zimní boty. Zítra asi budou mít zas, nejspíš i ještě teplejší bundu, ráno je opravdu zima.
Na oběd nás pozvala babička, tak jsem se snažila přečíst a zpracovat knížku do školy, chybí mi už jen kousek. Odpoledne jsme pak s klukama a s babičkou trochu shrabali zahradu, kluci měli děsnou legraci z toho, jak listí klouže, váleli se v něm, až ho měli doslovat za ušima. Byli zlatí, jen jsem je nestihla vyfotit.

V úterý u nás byla Zuzka s klukama, kluci šli ze školky po o a řádili tak, že Majo prý Michalovi málem usnul u večeře, prý ho udržoval "naživu" neustálým mluvením. No, když jsem přijela z tanců, tak vypadal podezřele energicky, podezírala jsem ho, že si stihnul zdřímnout.

Zítra tady budou Danda se Samíkem spát, Zuzka má mejdan. Jsem na to moc zvědavá, zejména na to, kdy usnou. To bude hukot!

Andulka

Po dlouhé době přijela Lucka s Áňou na návštěvu, docela to teď holky flákají.
Anička si vyzkoušela nejen klouzačku, ze které vyletěla poprvé až na trávu ani nevěděla jak, ale i provazový žebřík. o houpačce ani nemusím psát, ta by se houpala od rána do večera.
Ku podivu se děti ani moc neprovokovaly navzájem, což se často nestává, zejména Marek a Áňa.

Když jsem dokončovala oběd, volala mamka, že jí nefungujou hrnce na novém sporáku, tak tam Lucka jela pro maso a vařila jsem druhý oběd - guláš. No, ve tři bylo hotovo.
Když holky odjely, šli kluci pomáhat babičce. Já jsem likvidovala spoušť vzniklu dvojím obědem a třemi rozjívenými dětmi.

Večer padli během pár minut.

Návrat za tmy

Dnes jsem byla s klukama na návštěvě u kamarádky. Byl tam docela hukot, celkem 8 dětí, i když o dvou z nich jsme ani nevěděli ;o)
Návštěva byla moc příjemná a vzhledem k počtu dětí až podivně klidná.
Foto po příjezdu:

Luky oslavenec

Lukášek měl dnes svátek.
Babička s dědou a asi i máma s tátou mu popřáli už v neděli, mně nějak nedošlo, že to je UŽ, tak sjem sice měla vymyšleno, co prcek dostane od nás, ale nestihla koupit.
Koupila jsem dnes cestou ze školy, která příjemně skončila o celé 4 vyučovací hodiny dřív. To bylo fajn, přijít v pondělí domů zasvětla.

Lukáškovi jsme koupili knížku s posouvacími obrázky, o vláčku. Tomík ji kdysi dostal od jedné kamarádky a mloval ji on i Majo. A i Lukášek, když byl u nás, tak si ji rád prohlížel, tak snad se osvědčí i u nich. Kluci by si ji nejradši nechali. Asi ji budu muset Tomíkvoi schovat jako památku. A Majovi jeho milovanou posouvací knížečku o myšce. Ty nedali z ruky. Obě jsem svého času brávala všude s sebou. 

Lukyho jsme zastihli právě se vypravujícího na procházku, tak bylo gratulování v bundách, na schodech. Asi mi dlouho trvalo tuknížku zabalit.

 

Když kluci viděli, že jde Luky na procházku, potřebovali samozřejmě jít taky. Tentokrát s tatínkem. Tak sbalili petky, co jsem doma našla, a vyrazili třídit odpad. Ano, máme tu opravdu ošklivé popelnice. Máme je relativně daleko. A přes to třídíme. Proč netřídí někdo, kdo je má přes ulici nebo přímo před vchodem??

Víkend 16.-17.10.

Uplynulý víkend jsme sice měli v plánu výšlap na Říp s partou rodičů a dětí, ale vzhledem k počasí a kašli Tomíka jsme to nakonec vzdali a zůstali doma. Tomík venku kašlala hůř, než vevnitř. Vypadalo to, že jsme udělali dobře, u nás od půl třetí pršelo, ale podle fotek z Řípu se tam počasí vydařilo. Takže letos opět námi Říp nepokořen - není nám souzen. První rok jsem ještě holky jenom četla, druhý rok jsme byli ve Strakonicích, další rok byl Tomča nemocný, měl ATB, pak zase Strakonice, Slovensko.... Prostě nám to zatím nikdy nevyšlo. Tak snad konečně příště, při sedmém Řípoklání se zúčastníme.

Volné odpoledne jsem ale naplnila výrobou lampionů - koupila jsem nedávno v jednom řetězci kreativní sadu na jejich výrobu. Kluci chtěli udělat podle obrázku lampiony s ostrovem a lodí. Majo Modrý pdoklad, Tomík žlutý.
Výledek je tady:

V neděli bylo krásně, a to mělo být ještě hůř, než v sobotu.
Den jsme zahájili procházkou - už v devět ráno. Jen jsem si předtím nakrájela maso na oběd. Procházka byla jen kratičká, abych stihla uvařit. Okoukli jsme cestou bargy zblízka, opravují námt ady silnici. Pravidelná zsatávka aspoň na minutku, dvě, každý den cestou do a ze školky. Majo má dilema, jestlibude "jézéďákem", nebo bagristou.
Kluci byli klasicky vypuštění na dvůr. Na chvíli přišel dolů i Luky, společně malovali na tabuli.

Daneček kluky trochu pozlobil, když dědovi pomáhali na zahradě. Vozili dolů ořezané větve stromů, ale Dan nutně potřeboval ty klacíky prozkoumat.

Po svačině chtěli kluci na procházku s dědou a Danem a mně se tak strašně nechtělo do čtení knížky do školy, že jsem to radši vzdala a šla s nima. Byli jsme nakrmit kozy jablíčkama, chutano jim. Tomík jel na kole, Majo si vedl koloběžku. Bez ní jít ale nechtěl.

Draci, hřiště, draci - krásné podzimní dny

Je podzim. Co patří k podzimu? Tedy kromě padajícího listí a častého deště?

Správně, pouštění draků. A hraní kuliček, jsem si teďka uvedomila. Na kuličky jsem zatím nevymyslela vhodné místo, ale budu na tom muset zapracovat, kluky by to určitě bavilo a konečně bysme uplatnili pytlík duhovek, co mám zašitý ve skříni na "až budou větší" od Tomíkových dvou let.

Babi, nefouká...

Doplnení paliva

Porada

A teď tenhle

Včera byla nahoře v sídlišti drakiáda, kluci tam vyrazili společně s babičkou. Babička je vyzvedla ze školky, taťka na poslední chvíli stihl autobus. Bohužel nefoukalo. Stejně jako loni, kdy jsme tam ani nešli právě kvůli bezvětří. A podobně, jako předloni, kdy se dali draci alespoň "vyběhat". Moc to nelítalo ani Dandovi, a to je nezmar, nevzdává se.

Něco málo ale prý ve vzduchu chvilkami bylo, takže kluci draky viděli a proběhli se na vzduchu, bylo příjemně teplo. Já jsem pro ně přijela v půl šesté - rovnou z práce.

Dneska jsem šla pro kluky do školky po o, bylo nádherně, tak jsem doma připravila čaj do termosky, svačinku, foťák a šli jsme rovnou na hřiště. Dalo se sedět i v tričku s krátkým rukávem, s mikinou jen přes záda, sluníčko krásně hřálo. Byly s námi i Hanička a Vendy s maminkou, tak měli kluci (a snad i holky) radost a snad se dosyta užili. Postupně přicházely další děti ze školky, jak jinak, tohle počasí nejspíš vytáhlo ven všechny.

 Michal nás tam vyzvedl, doma jsem uvařila nový čaj, dobila baterku ve foťáku, sebrala a pověsila prádlo a vyrazili jsme pouštět draky - dneska foukalo. Parádně. Na draky akurát.

Vyšlápli jsme kopec u domu, šel s námi i Luky s babičkou. Teda, spíš se nesl. Jeden drak lítal skoro sám, Tomík byl nadšený, že mu to jde a draka dlouho udrží ve vzduchu, Druhý bohužel ne, je špatný, musíme koupit jiného. Ale Majo ani nijak zvlášť netoužil po držení provázku, vyzkoušel a to mu stačilo. Víc ho dneska bavilo koukat a nalévat si čaj. Lukášek koukal, svačil, pil, utíkal, seděl, lezl po babičce.....

Začínáme...

Letí!!

Spolupráce

Moji chlapi

Zpátky jsme to vzali delší, ale mírnější cestou - po té, po které jsme přišli, bych já určitě jela po zadku, měla jsem klouzavé boty. No a baička nejspíš taky, hlavně jsem si říkala, že s Lukym na ruce by to bylo "o pusu". Byli jsme jak karavana - vpředu babí s Lukym za krkem, za ní já s Tomíkem na zádech a za námi jezdec Marek na koni tatínkovi. Tomíka jsem teda pak už na lepší pěšince sundala a odlehčila jsem babičce, vzala jsem si Lukyho. Toho jsem donesla skoro domů.

Všechny tři děti měly uťapané nožičky, chtěly se nosit, nejlíp celou cestu (teda Luky se nijak nedožadoval, ale když ťapal, tak se mu nožičky pletly, pochovat bylo rychlejší). Doma samozřejmě ožily, naběhaly 100 večerních kilometrů po dvoře, najradši by ještě vyrazily nahoru na zahradu pomoct sekat trávu, to jsem jim ale zatrhal s tím, že je přece bolely nožičky, tak se nesly, ale nám už se tam s nima nikomu nechce a sami nemůžou. Kupodivu to přijaly.

Doma jsme naše kluky naložili do vany, pak si dali večeři a v osm byli v posteli. Za deset minut spali. Michal skoro spí taky.

 Kdo je unavený víc?

Strakonická pouť 2010

Už tradičně jsme byli minulý víkend na pouti ve Strakonicích. Vyrazili jsme ráno, kluci se moc těšili. Na poslední chvíli se rozhodli, že chtějí u strejdy Ládi spát. Mysleli jsme s Michalem, že je vezmeme na pouť večer, aby viděli ty světla ve tmě.
Počasí nám ale nepřálo, pršelo střídavě celý den, k večeru se to zhoršivalo.

Odpoledne byl hromadný sraz u Michalovy sestřenice Jany, bylo tam asi 14 dospělých a 7 dětí - věk 2-5 let. A děti byly všechny úžasné, na to, že se takhle pohromadě sešly poprvé si úžasně podly do oka, hráli si všichni se všemi, až na občasné zakňourání to byla opravdu pohodička.
K večeři byly buřtíky, mňam, kolem půl osmé jsme vyrazili zpět k Láďovi, uložit kluky. Ti ale potřebovali nutně počkat na babičku s dědou, pro které se Michal vracel,  tak jsem je naložila do vany. Lovila jsem je akurát se zazvoněním zvonku zezdola.

sice rozmazaná, ale pro ilustraci snad stačí

Mareček měl dilema, jestli ho má uložit babička, děda, nebo tatínek, tak jsem mu navrhla pusinku od dědy a babí v postýlce a uložit odtatínka, jinak by si vybíral ještě teď. Souhlasil. Do deseti minut byli oba spící.

V neděli bylo počasí velmi podobné, takže jsme na pouť zašli jen my s Michalem, koupit slíbené hračky a burčák, dali jsme si oběd (řízek, tak se najedl i Tomík) a jeli jsme domů. Michal jel pomoct taťkovi štukovat, nějak to tam nebere konce, kuchyň už je hotová a práce ne. Já jsem se klukama poflakovala doma, vybalovala.....

V podělí jsem kluky dala do školky, potřebovala jsem dočíst knížku (mmch sjem ji dočetla až dnes), trochu poklidit. Odpoledne škola nebyla, tak jsem je vzala po o.

V úterý jsme pak jeli pomoct našim oba, kluky hlídala babička. Já jsem malovala kuchyň, ale chlubit bych se tím neměla, je to flekaté, i když po jednom nátěru jsem nečekala zázraky. Chtěla jsem tam jet zase zítra a vneděli, ale nějak mě bolí břicho, snad z toho nic nebude.

Pořád stávkuje internet, netuším, kdy se sem dostanu znovu, ale budu se snažit.
Zároveň se špatným připojením mi nejdou nahrávat fotky, tak je dodám, až to půjde.
L.