Strakonická pouť 2010

Už tradičně jsme byli minulý víkend na pouti ve Strakonicích. Vyrazili jsme ráno, kluci se moc těšili. Na poslední chvíli se rozhodli, že chtějí u strejdy Ládi spát. Mysleli jsme s Michalem, že je vezmeme na pouť večer, aby viděli ty světla ve tmě.
Počasí nám ale nepřálo, pršelo střídavě celý den, k večeru se to zhoršivalo.

Odpoledne byl hromadný sraz u Michalovy sestřenice Jany, bylo tam asi 14 dospělých a 7 dětí - věk 2-5 let. A děti byly všechny úžasné, na to, že se takhle pohromadě sešly poprvé si úžasně podly do oka, hráli si všichni se všemi, až na občasné zakňourání to byla opravdu pohodička.
K večeři byly buřtíky, mňam, kolem půl osmé jsme vyrazili zpět k Láďovi, uložit kluky. Ti ale potřebovali nutně počkat na babičku s dědou, pro které se Michal vracel,  tak jsem je naložila do vany. Lovila jsem je akurát se zazvoněním zvonku zezdola.

sice rozmazaná, ale pro ilustraci snad stačí

Mareček měl dilema, jestli ho má uložit babička, děda, nebo tatínek, tak jsem mu navrhla pusinku od dědy a babí v postýlce a uložit odtatínka, jinak by si vybíral ještě teď. Souhlasil. Do deseti minut byli oba spící.

V neděli bylo počasí velmi podobné, takže jsme na pouť zašli jen my s Michalem, koupit slíbené hračky a burčák, dali jsme si oběd (řízek, tak se najedl i Tomík) a jeli jsme domů. Michal jel pomoct taťkovi štukovat, nějak to tam nebere konce, kuchyň už je hotová a práce ne. Já jsem se klukama poflakovala doma, vybalovala.....

V podělí jsem kluky dala do školky, potřebovala jsem dočíst knížku (mmch sjem ji dočetla až dnes), trochu poklidit. Odpoledne škola nebyla, tak jsem je vzala po o.

V úterý jsme pak jeli pomoct našim oba, kluky hlídala babička. Já jsem malovala kuchyň, ale chlubit bych se tím neměla, je to flekaté, i když po jednom nátěru jsem nečekala zázraky. Chtěla jsem tam jet zase zítra a vneděli, ale nějak mě bolí břicho, snad z toho nic nebude.

Pořád stávkuje internet, netuším, kdy se sem dostanu znovu, ale budu se snažit.
Zároveň se špatným připojením mi nejdou nahrávat fotky, tak je dodám, až to půjde.
L.