Houpačka

Dneska kluci nebyli ve školce. Va noci na včerejšek Majo zvracel - chudáček, hlásil, že ho bolí bříško, ale já to přešla s tím, že jeho pořád něco bolí, nejlíp v noci, když se mu nechce spát. Vzala jsem ho do jejich pokojíčka do postele a Tomíka a Michalem jsme nechali v ložnici. Leželi jsme asi minutu a začal zvracet...
No naštěstí to odnesl jen povlak od polštáře, Mareček byl ukázkově disciplinovaný a blinkal pak už jen do misky. Spali jsme teda od čtyř asi půl hodinky celkem.
Ráno jsem Michala normálěn poslala do práce s tím, že už je líp. No a ono nebylo. takže sotva chudák dojel, tak jsem si uvědomila, že v takovém stavu Maja dědovi nechat nemůžu, navíc ve školce prý byl nějaký SRB virus, tím spíš jsem nechtěla riskovat nakažení někoho dalšího. No tak jsem Michalovi zavoala, aby se vrátil.
Vyšlo to tak tak, aby mě vystřídal a já jsem odfičela do práce. I tak jsem přijela o 5 minut později, ale to kvůli dopravě.
Nicméně Michalovi pak už Marek neblinkal, dokonce snědl i pár piškot a udržel je, pil, tak to vypadalo dobře.

Dneska jsem ale kluky radši necahala ještě doma.
Dopoledne je babička s dědou vzali společně s Lukym na procházku - Majo v kočárku (byl ještě zesláblý), Luky na motorce a chvilkama v kočárku a Tomík na kole.

No po obědě už vypadal velmi zdravě - na houpačce měl hotový záchvat smíchu: Chce houpat nejvíc a nejvíc a nejvíc!!

No a oblíbené šťourání v hlíně nesmělo chybět - už aby měli zas někde k dispozici písek.

Hlavně, že jsou šťastní, ne?