Hurá, konečně se Tomášek do školky těší, ba dokonce se mu z ní někdy nechce odejít. Paní učitelky ho chválí, vypráví mi o kamarádech.
Je príma vědět, že už se nebude konat ani kratičká ranní scéna při předávání paní učitelce. Stálo za to vydržet.
Jsem moc ráda, že už je dobře, nemusím vyprávět o tom, jak mi bylo, když Tomík plakal. Doufám, že už to je definitivní změna k lepšímu. A čekají nás už jen samá pozitiva a životní jistoty...
Žádné komentáře:
Okomentovat