Co jsme dělali celý týden?

Ani nevím, asi nic vyjímečného.
V pondělí jsem byla ve škole, v úterý jsme jeli s klukama na Zpívej si!, ve středu jsem byla odpo v rpáci, ale když jsem přišla, vzali jsme kluky ještě ven. Ve čtvrtek pak po angličtině, jako obvykle. V pátek Morana, v sobotu práce. Dopoledne jsme s klukama malovali temperkama šnečí ulity - líbily se nám malované na Moraně a kluci měli na zahrádce zásobu, tak jsme je namalovali a zase je tam dáme "na ozdobu".

Navečer vzal Michal Tomíka na kolo, Mají byl u babičky nahoře.
No a na noc u nás byli Raušátka. Mamka s taťkou jim šli plesat, tak jsme si hráli na rodiče čtyř dětí. K večeři Zuzka s Davidem dovezli pizzu, tak se všichni nacpali. Tentokrát byli všichni čtyři moc vzorní. Raušátka spali na zemi na matraci, kluci ve svém. Usnuli jako na povel.
No a v neděli po snídani jsme dělali domácí tekuté mýdlo - kluci dostali taky výslužku. Prý se mydlí o sto deset. Stejně, jako naši.

Pak jsme šli s klukama na zahrádku, aby se proběhli, ale za chvilku už si je vyzvedli rodiče. 

Odpoledne jsem pak "z donucení" pekla muffiny - Tomík má do školky přinést vyfouknutá vajíčka. Předpokládám, že příští týden bude potřeba i pro Maja. Ale co, klukům chutnalo:

 

Tolik týden ve zkratce.

Hu, hu, hu, jaro už je tu...

Dnes jsme vynesli Moranu.
Se Zuzkou jsme uspořádaly akci pro děti ze školky a další, kdo se budou chtít přidat a vyhnali jsme zimu. Jestli to bude fungovat, to se uvidí.

Morana se dětem docela povedla, byla to fešanda:

Sešli jsme se na školkovém hřišti, kde si každý na Moranu mohl připevnit, co s sebou přinesl - sešla se nám spousta šnečích ulit. Taky staré kusy látky, proužky...

Na hřišti jsme si pak přečetli dopis, který nám napsalo Jaro - byly v něm popsané úkoly, které mají děti cestou plnit, aby tak Jaru pomohly načerpat sílu na převzetí vlády od Zimy.

Cestou se vystřídaly všechny děti, které měly zájem, o nesení Morany, tady třeba Anička s posilou:

Když děti plnily jsden z úkolů, pro jistotu dvakrát, aby ho splnily opravdu všechny, tak nám kouzelně z dosud šedého nebe vykouklo sluníčko a modrá obloha. Jako kdybychom si to objednali ;o)



Jedním z úkolů bylo malování jarních kytiček:

Pak už jsme pomalu došli na místo, kde jsme rozdělali ohěň, na kterém pak byla Morana spálena:

Kluci u ohýnku - do obličeje jim vidět není, ale obávám se, že lepší fotku nenajdu, já sjem fotit nastíhala a Mcihal taky ne, tak jsme odkázaní na to, co nám kdo pošle:

Tak přece jedna kloudná fotka:

Pak jsem rozdala stužky na Líto, aby je mohly dětem rodiče nadepsat jménem:

A zapálili jsme Moranu:

Naposledy jsme odříkali Zimo, zimo, táhni pryč a pak už nsáledovala volná zábava, opékání buřtíků a tak...

Cestou domů si Mají stopl tágo ;o)

....tak třeba zase za rok....

Víkend

V sobotu bylo nádherně! Asi ke 20 stupňům, nevím přesně, nekoukala jsem na teploměr. Já jsem celé odpoledne strávila přípravou do školy - dělala jsem práci z pedagogiky. Uf. Tohle téma si opravdu nechci u zkoušky vytáhnout....
Michal s Kájou jeli kolem třetí k našim odvézt skříňku do kuchyně. Prý na hodinu. Majo byl s babičkou Lídou "na výletě" - vzala ho s sebou na návštěvu. Tom se tu tak různě potuloval, pomáhal dědovi, jezdil si na dvoře na kole....
Jen jsem skončila s prací, tak se na mě vrhl, že chce jet na kolo. S Lukym aspoň k potoku. Tak jsme jeli. No ale pak začal vymýšlet, že chce jet tam, kde byli v pátek s taťkou. Půvoně jsem myslela, že ho vezme Michal, až přijede od našich, ale nakonec jsem si potřebovala trochu pročistit hlavu, tak jsem vzala Michalovo kolo a jeli jsme spolu. Katka s Lukym nás pak dojeli - Luky je v sedačce nadmíru spokojený.
Dojeli jsme na hřiště, o kousek dál, než předtím jeli s Michalem. Tak si kluci chvilku pohráli, sklouzli se, postavili bábovky a asi za hodinku jsme jeli zpátky. Samozřejmě jsme se cestou zpátky "museli" zastavit na všech atrakcích - hřiště, vláčkové hřiště..... Jen kozy a labutě jsme přejeli, protože jsem si říkala, že Majo už možná bude doma, tak ať mu to není líto, že jsou ostatní prcci na kolech pryč.
Dojeli jsme domů a chlapi překvapivě stále nikde..... Proč mně řekl Karel hodinu a Katce dvě? No ony to stejně byly asi 3,5...
Luky si s Tomíkem pohrál u nás, a když nám babička dovedla Maja, tak šel s ní domů, samotnému se mu moc nechtělo.

Dnes odpoledne jsme byli na pouti - děda Honza a babička Anička vzali všechny vnoučata. Teda ale byl to docela hukot - takových lidí a křiku a decibelů! Minimálně na rok stačilo.
Nicméně kluci byli spokojení. Nechápu, jak to zvládli bez jediného fňuknutí celé ujít (když Majo normálně pokňourává i cestou ze školky v poslední době), skákat asi půl hodiny na skákacím slonovi, vylézt nevímkolikrát na obří nafukovací skluzavku (kde se Majo nakonec zasekl a dolů byl nalákán na bonbónky, protože představa, že tam pro něj lezu, mi zvedá žaludek ještě teď, stejnětak Lucce - ta se bojí výšek, no a jít tam pro něj chlápek, co to obsluhoval, tak asi ječí ještě teďka, že na něj sahal někdo cizí...), kolotočovat se nevím na kolika koltočích......... Na autodromu teda byl trochu karambol, při bouračce se Tomík bouchl do žeber, má tam trochu modřinku, ale nic moc, naštěstí.
My jsme domů odcházeli dřív, než Lucka s Andulkou, odcházeli jsme před půl sedmou, po sedmé jsme byli doma - nechala jsem auto u našich.
A to mi teda kluci ještě v autě vyprávěli, kdo si koupí jaké auto a kde bude pracovat a tak. Mimochodem žhavými autofavority jsou Lamborginy a Porsche.... Mám skromné děti????

Babi, dědo, děkujeme.

Pátek

Dnes, jako každý pátek, byli kluci ve školce. Přišla jsem pro ně po o a jeli jsme k babičce Aničce a dědovi Honzovi, klasika.
Anička se na kluky moc těšila. Ale teda docela si s Majem nedali pokoj. Dokola jsme řešili jejich šarvátky.
Nicméně tatínek si dal jen rychlé kafe a jeli jsme domů, aby vzal Tomíka do Prokopáku na kolo.
Tomík jel s Michalem samozřejmě svižnějším tempem, Majo měl přendanou tyč na svém novém kole, ale moc se mu nechtělo. Nicméně vzal na milost mou hru na pusinkovanou - 1 pusinka, když dojede až na roh a nesundá nohy z pedálů, dvě pusinky, když dojedeme až k potoku, tři pusinky, když dojede až na roh, 5 pusinek, když dojedem pod viadukt, 10 pusinek, když dojede ke stánku, 10 pudinek, když dojede k jezírku, no a nakonec 15 pusinek a kinder čokoládu navrch, když dojede až ke kozám. No a dojeli jsme. Moc to ale na rychlý start bez koleček nevypadá - Mareček se děsně kroutí, takže vůbec nedrží rovnováhu. Nejspíě budeme muset připevnit kolečka.
Tomík s Michalem nás dojeli u koz - cestou zpět. Tom taky dostal čokoládku, napili se a jeli jsme zpět. Mareček teda půlku cesty šel, ale nechtěla jsem na něj moc tlačit, abych mu kolo nezprotivila.
Domů jsme dojeli po šesté, nejvyšší čas na večeři, převlékání a zalehnutí.

Jen tak?

Dnešní den nebyl nijak výjimečný - ráno kluky do školky, já do práce, cestou domů nakoupit, chvilka učení do školy a dnes tedy i vaření oběda na zítra a zase pro kluky.
Dnes jsem si ale s sebou vzala foťák:

Takového krásného draka vytvořily děti z předškoláků v rámci Pohádkového týdne:

"Tak já ti teda tu ruku dám, Marku..."

Tomíkova oblíbená kratochvíle cestou domů:

Většinou se přidá i Majo, dnes ne.

Maminka věší prádlo, děti si hrají se psem:

No a pak přišla ta změna plánu, aneb Jak udělat z obyčejného dne nezapomenutý?
Rozhodli jsme se Tomíkovi koupit nové kolo. Už jsme o tom uvažovali delší dobu, Tomík si i dvě kola vyzkoušel a šlo mu to na nich výborně. No a vzhledem k tomu, že i po našich klucích bude mít kdo kola nejspíš využít, tak jsme koupili stejnou značku, jakou měl Tomík šestnáctku. Majo byl u babičky, tak jsme šli jen ve třech.
Jdeme pro nové kolo:

"Mám nový kolo, konečně mám nový kolo, já mam nový kolo..." - zpíval si Tomík cestou domů.

Samozřejmě jsme ho hned byli vyzkoušet, i Majo nadšeně přiběhl, že si vyzkouší své nové kolo:

....Ale nadšení mu moc dlouho nevydrželo. Na větším kole se asi trochu bojí, tak uvidíme, jestli to půjde rovnou bez koleček (už mu to šlo hezky, zkoušeli jsme to občas), nebo jestli vytáhneme pomocná kolečka.
Každopádně mám z dneška víc fotek, než z některých měsíců - ale to už jste si asi všimli...

Děda šikula

Dnes jsme byli pozvaní k babičce a dědovi nahoru na oběd - babička měla narozeniny v pátek. Nějak se nám to na jaře kupí. Oběd byl výborný, jak jinak. Kluci samozřejmě měli speciální polévku - jen vývar s nudlemi. No a Luky taky specialitku - méně kořeněná verze se zeleninou. Ta babička nás ale všechny rozmazluje!
Dopolesne jsme šli s dědou, Katkou a Lukym a Danem na procházku - děda Majovi vyrobil tyč ke kolu, aby se tatínek nemusel ohýbat. Vyráběl ji průběžně celý den. Mají má slíbeno, že pokud se naučí bez koleček, tak dostane Tomovo kolo a Tomovi koupíme větší.

 Tak doufám, že se Mareček bude snažit - na jeho kole už nejde zvednout sedačka výš a on by to potřeboval, tak je načase kola vyměnit.

Aniččina oslava

Anička dnes slavila 3. narozeniny. Já jsem jí pekla dort.

Sice nebyl jako z cukrárny, ale Anička byla nadšená, klukům se taky moc líbil, no a já jsem taky docela spokojená. Na to, že jsem vůbec netušila, jak to provedu.... Uvidíme za tři týdny, jestli se podaří veledílo.

Společná fotka našich koťátek:

A ještě oslavenkyně:

Největším hitem byl křeček s domečkem a skluzavkou - hlavně u Tomíka. Přeje si ho k narozeninám. Ještě neví, že ho dostane od tety.... No a Majo taky, taky by si ho přál. Tak snad budou spokojení oslavenci.
Ani se moc s Aničkou nežďuchali, Majo byl jako sluníčko, v dobré náladě.

Teta Lucka slavila 30. narozeniny. hezky se to holkám letos sešlo. Tak ještě jednou všechno nejlepší!

Tak, další oslava za měsíc.